Jak dosáhnout bezpečného klimatu v družině a školním klubu prostřednictvím netradičních technik
Mgr. Bára Polívková, lektorka, mentorka, koučka a koordinátorka, se s námi podělila o základní principy vedoucí k účinné práci se skupinou a k dosažení bezpečného klimatu v družině a školním klubu (www.barapolivkova.cz, www.drumben.cz).
Naše společnost se často jeví jako běžec, který sprintuje do cíle. Jediné, co před sebou vidí, je cílová rovinka. Nevnímá nic okolo. Nevidí, že přichází o radost z běhu, z krásy cesty a okolí. Před očima má cíl a výhody, které mu poplynou z toho, že doběhne jako první – peníze, slávu, prestiž. Tato životní filozofie je ale poněkud stresující. Nutí nás nedůvěřovat jeden druhému, nutí nás soupeřit, být na tom lépe než jsou ostatní. Toto chtění na naše tělo i mysl působí poměrně negativně. A také – jestliže jsme tolik zaujati tím, abychom to byli my, kdo „první doběhne do cíle“, nezbývá nám pak příliš času na naše děti. A tak se stává, že děti často vyrůstají v rodinách, kde nevidí harmonický vztah mezi rodiči a kde nezískají žádný vztah k základním společenským hodnotám. Tyto děti pak vidí jen spěch a shon a slyší velmi často větu: „Nemám čas.“ Pro pedagogy pak bývá často náročné navodit ve skupině klima, ve kterém by se jak pedagog, tak děti/žáci cítili bezpečně a prožívali zde vzájemnou důvěru a používali otevřenou komunikaci. Na toto téma bylo napsáno mnoho publikací a článků. Ráda přispěji svojí trochou do mlýna, protože se celý život zabývám výše uvedenými tématy – bezpečné klima, komunikace, dynamika skupiny a interpersonální vztahy. V tomto stručném článku si dovolím shrnout tři základní kameny, které považuji za důležité pro to, aby ve skupině bylo navozeno klima bezpečné pro všechny členy této skupiny.
Model shrnující základní předpoklady k účinné práci se skupinou
V nabídnutém modelu jsem se pokusila schematicky vystihnout základní předpoklady pro to, aby práce s jakoukoliv skupinou mohla proběhnout v klidu a vzájemném naladění. Tento model lze uplatnit jak v případě, že pracujete se skupinou kontinuálně a systematicky, ale může nám pomoci i v okamžiku, kdy pracujeme s nahodilými skupinami.
A jak to může vypadat v praxi?
Jako lektor, který často pracuje s uměleckými principy stmelujícími skupinu, čtenářům tohoto krátkého článku nabízím popis pár aktivit, založených na hudebním principu. Jednoduchými hudebními nástroji disponuje téměř každá škola, družina či zařízení určené k volnočasovým aktivitám.
Aktivity s Orffovými nástroji Výběr nástroje
Cíle: Seznámení se s nástrojem, upevnění schopnosti být sdělný, vysvětlení, proč jsem si vybral zrovna tento nástroj.
Popis: Z nabídky nástrojů si každý v libovolném čase vybere „ten svůj“, který je mu nejbližší svým zvukem, tvarem apod. V kruhu potom jeden po druhém svůj nástroj představí – verbálně i zvukově.
Silná výpověď
Cíle: Uvědomění si svých vlastních kvalit, dovolit si vyjádřit vlastní jedinečnost, dovolit si „být slyšet“.
Popis: Zúčastnění si představí, jak by zvukem svého nástroje vyjádřili fakt, že jsou skvělí, jedineční a nejlepší. Po chvilce přemýšlení to předvedou. Lektorovi doporučujeme, aby skutečně dbal na to, aby nikdo ze zúčastněných nebyl brzděn zbytečnými obavami z toho, že je příliš hlučný. Naopak – doporučuje se vyvolat pořádný hluk.
Skupinová souhra
Cíle: Uplatnit vědomí sebe sama (posíleného předchozím cvičením) a uplatnit toto sebeuvědomění ve skupinové souhře, uvědomit si pravidla správné komunikace: být sdělný, být slyšen a naslouchat.
Popis: Lektor je dirigentem orchestru. Ukazuje na jeden nástroj po druhém. Označený nástroj začne hrát jednoduchou rytmickou sestavu. Další nástroj se přidá s motivem, který se hodí a doplňuje ten předchozí. Takto vznikne souhra. Po chvilce lektor jednotlivé nástroje opět „vypíná“. Je dobré nechat hrát nakonec méně slyšitelné nástroje.